Ubytování Drašnice

• Nedaleko Makarske
• Charakter obce
• Vybavení
• Pobřeží
• Historie
• Ubytování

Nedaleko Makarske

Zatím ne tolik známé chorvatské letovisko Drašnice je malou pobřežní osadou na břehu Jadranu. Rozkládá se mezi letovisky Podgora na severu a Igrane na jihu. Do centra Makarské riviéry, oblíbené turistické lokality, kde si ubytování pronajímají každým rokem tisíce turistů ze všech koutů Evropy, letoviska Makarska, je to odsud jen asi 10 kilometrů jižně směrem na Dubrovník.

Charakter obce

Obec Drašnici se vyznačuje typickými starými domy, situovanými pod kopcem, které se až do současnosti dochovaly ve velmi dobrém stavu. V Drašnici žije v současnosti jen něco málo přes 300 obyvatel. Je tedy ideálním místem pro klidnou letní dovolenou u moře v Chorvatsku, protože v létě rozhodně nebývá přeplněná a na ubytování si tu užijete klid a pohodu.

Vybavení

Přímo na pláži v Drašnici, na kterou to nebudete mít z ubytování, vzhledem k velikosti letoviska, nijak daleko, můžete posedět v některé z malých kaváren a užít si pohodu. A třeba při tom pozorovat děti, které si hrají na pozvolna se svažující oblázkové pláži. V osadě se, vedle ubytování, nachází také několik restaurací s domácími specialitami. Pokud se chcete v noci bavit, nebo kolem sebe máte rádi rušno, v Drašnici si zábavy moc neužijete. Nic vám ale nebrání zajet si do nedalekých větších měst Tučepi či Makarské.

Pobřeží

Jak již bylo uvedeno dříve, osada Drašnice je vzdálena jen asi 3 km jihovýchodně od Podgory. Pokud se z vašeho ubytování vydáte podél pobřeží směrem na Podgoru, na některých místech narazíte na piniové háje takřka hned u moře. Po cestě taktéž najdete několik oblázkových pláží, hodných ke koupání. Jachty a čluny mohou v Drašnici kotvit u asi 25 metrů dlouhého kamenného mola.

Historie

Hned u moře se také nalézá hřbitov se středověkými náhrobky a barokní kostel z roku 1745. Ten se zřítil při zemětřesení v roce 1794, ovšem později byl opět obnoven. Na jeho podlaze spatříte náhrobky z období středověku. Nad osadou stojí gotický kostel sv. Štěpána, v němž byl objeven latinský nápis z 2. století. Druhý nápis z roku 1446 zmiňuje chorvatského vévodu Štěpána.